Debian neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem Linuxu nebo kFreeBSD a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu nebo kFreeBSD, knihovna libc, překladač gcc atd., a pro kterou existuje port Debianu, můžete Debian nainstalovat. Viz stránka s porty (http://www.debian.org/ports/i386/).
Než abychom se snažili popsat všechny podporované konfigurace hardwaru pro architekturu 32-bit PC, zaměříme se spíše na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci.
Debian GNU/Linux 7.0 podporuje jedenáct hlavních počítačových architektur a několik jejich variant.
Architektura | Označení v Debianu | Podarchitektura | Varianta |
---|---|---|---|
Intel x86 | i386 | ||
AMD64 & Intel 64 | amd64 | ||
ARM | armel | Intel IOP32x | iop32 |
Intel IXP4xx | ixp4xx | ||
Marvell Kirkwood | kirkwood | ||
Marvell Orion | orion5x | ||
Versatile | versatile | ||
ARM s hardwarovým FPU | armhf | Freescale | mx5 |
Intel IA-64 | ia64 | ||
MIPS (big endian) | mips | SGI IP22 (Indy/Indigo 2) | r4k-ip22 |
SGI IP32 (O2) | r5k-ip32 | ||
MIPS Malta (32 bit) | 4kc-malta | ||
MIPS Malta (64 bit) | 5kc-malta | ||
MIPS (little endian) | mipsel | Cobalt | cobalt |
MIPS Malta (32 bit) | 4kc-malta | ||
MIPS Malta (64 bit) | 5kc-malta | ||
IBM/Motorola PowerPC | powerpc | PowerMac | pmac |
PReP | prep | ||
Sun SPARC | sparc | sun4u | sparc64 |
sun4v | |||
IBM S/390 | s390 | IPL z VM-reader a DASD | generic |
64 bitové IBM S/390 | s390x | IPL z VM-reader a DASD | generic |
Debian GNU/kFreeBSD 7.0 podporuje dvě architektury.
Architektura | Označení v Debianu |
---|---|
Intel x86 | kfreebsd-i386 |
AMD64 & Intel 64 | kfreebsd-amd64 |
Tato verze dokumentu se zabývá instalací Debianu s jádrem Linux na architektuře 32-bit PC. Pro ostatní podporované architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports.
Úplné informace o podporovaných zařízeních naleznete v Linux Hardware Compatibility HOWTO. Tato kapitola nastiňuje pouze základní požadavky.
Jsou podporovány téměř všechny procesory řady x86 (IA-32), včetně všech variant a klonů procesorové řady Intel Pentium. To zahrnuje i 32 bitové procesory Athlon XP, Intel Pentium 4, Intel Xeon nebo Via C3.
Navzdory názvu architektury 32-bit PC již Debian GNU/Linux wheezy nepoběží na skutečných procesorech 80386 a nižších, protože od verze 3.1 Debian tyto procesory nepodporuje[2]. Samotný Linux neběží a nikdy neběžel na procesorech 286 a nižších. Všechny procesory i486 a novější jsou stále podporovány.
Pokud je váš počítač postaven na 64 bitovém procesoru z rodiny AMD64 nebo Intel 64 (např. Intel Core i5), budete pravděpodobně chtít použít instalátor pro architekturu amd64. Díky zpětné kompatibilitě však můžete použít i 32 bitový instalátor pro architekturu i386.
Z technického pohledu jsou notebooky obyčejné počítače, tudíž se na ně vztahuje vše napsané o stolních systémech. V dnešní době funguje většina notebooků bez problémů, od automatického uspávání po zavření víka, až po speciální tlačítka pro vypnutí Wi-Fi („režim v letadle“). Jestliže notebook obsahuje nestandardní nebo proprietární hardwarové prvky, je možné že tyto speciální funkce nebudou fungovat. Na stránce Linux a notebooky zjistíte, zda na vašem notebooku GNU/Linux poběží.
Tato architektura umožňuje využití více procesorů — tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian GNU/Linux 7.0 bylo sestaveno s podporou SMP-alternatives, což znamená, že jádro samo rozpozná počet procesorů (nebo procesorových jader) a na jednoprocesorových počítačích podporu SMP automaticky vypne.
Více procesorů v počítači bylo původně doménou výkonných serverů, ale s uvedením konceptu vícejádrových procesorů, kdy jeden fyzický čip obsahuje několik procesorových jednotek, tzv. „jader“, se s nimi dnes můžeme setkat i v nejnižších řadách počítačů a notebooků.
Varianta debianího jádra pro 32-bit PC zaměřená na procesory 486 není sestavena s podporou symetrického multiprocesingu.
Podpora grafických karet v grafickém režimu závisí na tom, zda pro kartu existuje ovladač v projektu X.Org. Na moderních počítačích by měl grafický režim fungovat zcela automaticky. Podpora pokročilých vlastností, jako je hardwarová akcelerace 3D a videa, závisí na použitém hardwaru a v některých případech i na instalaci dodatečného „firmware“ (viz 2.2 – „Ovladače vyžadující firmware“). Byly zaznamenány i případy, kdy byl firmware pro grafickou kartu vyžadován i pro základní podporu grafického režimu, ale to se jednalo o výjimky.
Podrobnosti o podporovaných grafických kartách a ukazovacích zařízeních naleznete na http://xorg.freedesktop.org/. Debian GNU/Linux 7.0 je dodáván se systémem X.Org verze 7.7.
Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná jádrem Linux by měla být podporována i instalačním systémem. Ovladače by se měly zavádět automaticky. To zahrnuje většinu PCI/PCI-Express karet včetně notebookových PCMCIA/Express Cards. Podporováno je i mnoho starších karet pro sběrnici ISA.
ISDN je podporováno, ale ne během instalace.
Bezdrátové síťové karty jsou obecně podporovány, nicméně mnoho bezdrátových síťových adaptérů vyžaduje (nesvobodný) firmware.
Jestliže je vyžadován firmware, instalační systém vás během instalace vyzve k jeho nahrání. Více informací o nahrávání firmware během instalace naleznete v části 6.4 – „Nahrání chybějícího firmwaru“.
Síťové karty, které nejsou podporovány oficiálním jádrem, lze obvykle pod Debianem zprovoznit, avšak nejsou podporovány během instalace.
Jestliže bezdrátová karta zlobí a pro instalaci nemůžete použít jinou síťovou kartu, stále lze pro instalaci Debianu použít obraz velkého CD nebo DVD. V takovém případě přeskočte konfiguraci sítě a instalujte pouze balíky z CD nebo DVD. Potřebný ovladač pak můžete spolu s firmwarem doinstalovat po dokončení instalace a následném restartu do nového systému.
Pokud ovladač pro kartu existuje, ale není dostupný jako debianí
balík, můžete si stáhnout z Internetu jeho zdrojové kódy a následně
zkompilovat, což však přesahuje rozsah této příručky.
Neexistuje-li svobodný ovladač, je vaší poslední
možností balík ndiswrapper
, který umí použít
ovladače z Windows.
Podpora braillových řádků se odvíjí od jejich podpory v
brltty
. Měla by fungovat většina řádků
připojených přes sériový port, USB nebo bluetooth. Podrobnosti o
podporovaných zařízeních naleznete na webových stránkách
brltty
. Debian GNU/Linux 7.0 obsahuje
brltty
verze 4.4.
Podpora pro hardwarovou syntézu hlasu se odvíjí od jejich podpory v
balíku speakup
. speakup
podporuje pouze integrované karty a externí zařízení připojená k
sériovému portu. USB zařízení, zařízení připojená přes
sériové-USB převodníky nebo přes PCI nejsou podporována. Podrobnosti o
podporovaných zařízeních pro hardwarovou syntézu hlasu naleznete na
webových stránkách
speakup
u. Debian GNU/Linux 7.0 obsahuje
speakup
verze 3.1.6.
Linux umožňuje používat nejrůznější hardwarové vybavení jako myši, tiskárny, scannery, televizní karty a zařízení PCMCIA a USB. Většina z nich však není pro instalaci nutná. Některé USB klávesnice mohou na starých počítačích vyžadovat speciální nastavení (viz 3.6.3 – „Různé hardwarové problémy“), ale na soudobých počítačích pracují USB myši a klávesnice bez dalšího nastavovaní.
[2] Dlouho jsme se tomuto kroku bránili, ale nakonec to bylo nevyhnutelné kvůli kombinaci problémů v kompilátoru a linuxovém jádře (plus chybě v C++ ABI kompilátoru GCC). Debian GNU/Linux je stále možné na procesorech řady 80386 používat, ovšem vyžaduje to ruční kompilaci vlastního jádra a celého archivu, což překračuje tuto příručku.
Jako pozitivní důsledek tohoto kroku je fakt, že mnoho programů v Debianu nyní poběží rychleji, protože po zahození podpory starých čipů můžeme využít tři nové instrukce bswap, cmpxchg a xadd, které přidává procesor i486 uvedený v roce 1989. (Procesor i386 z roku 1986 tyto instrukce neobsahoval, a tedy je nemohly využívat ani debianí balíky.)